Domov je místo, odkud tě nevyhodí… ani když vyrosteš

Manželé Zezulovi měli dva skvělé kluky Dominika a Daniela, a protože zastávají názor, že děti patří domů, chtěli si k synům pořídit ještě holčičku. A tak přišla Gábinka, která nebyla z mámina bříška, nýbrž z dětského domova. Ale protože bylo u Zezulových pořád ještě místo, rodina se postupně rozrostla o Sašenku, Šárku a nakonec i o skoro plnoletého Filipa.

Díky tomu, že autorka popisuje patnáct let života své rodiny od přijetí prvních dětí až po jejich dospělost, poskytuje cenný a nezkreslený pohled na problematiku dětí žijících v dětských domovech a náhradních rodinách. Autorka svými texty ovlivnila i celou řadu jiných osudů – těch, kteří o náhradním rodičovství přemýšleli, ale i těch, jichž se téma adopce, pěstounská či hostitelská péče jakkoli dotýká.

Kniha Domov je místo, odkud tě nevyhodí… ani když vyrosteš hýří vtipnými historkami, vhání do očí slzy, umí vykouzlit upřímný úsměv i vyvolat halasný smích. Nutí nás k přemýšlení o životních hodnotách. Je plná upřímných zpovědí, ale především je plná LÁSKY.